BDSM, hranice normality a konsensus v sexualitě (workshop)

19.04. ve 14.00 hod

Kavárna Trojka, Dům pánů z Kunštátu. Dominikánská 9, Brno

BDSM (bondáž, disciplina, dominance, submisivita, sadismus, masochismus) jsou obecně považovány za tabuizované oblasti sexualisty. Jenže přemýšlet o nich, nebo je dokonce praktikovat, znamená postavit se před řadu otázek. Třeba otázek po tom, co je v sexualitě normální a kdomá tu moc to určovat. A po tom, jakým způsobem se v sexu dosahuje konsensu obou/všech zúčastněných. Ačkoliv BDSM na první pohled souvisí s násilím a uplatněním moci, je toto násilí a moc obvykle předem vyjednané a odsouhlasené, časově a prostorově omezené. BDSM tak paradoxně může být mnohem konsensuálnější, než "běžný" sex a sexualita, které jsou často ovlivňovány nereflektovanými genderovými stereotypy.

První část workshopu bude mít podobu diskuse, v druhé si účastníci a účastnice mohou vyrobit jednoduché DIY sexuální hračky a pomůcky z BDSM šatníku a nočního stolku :)

pořádají GFF

komentovaný volný přepis některých myšlenek z diskuze(Michala Barnová)

 Pro upřesnění vysvětleme, co znamená zkratka navzájem prostupujících pojmů BDSM: – bondáž, disciplina, dominance, submisivita, sadismus, masochismus.

Diskuzi vedlo  uskupení Gender Fuck Feny, které v roce 2009 pořádalo Gender Fuck Fest, které ve svých přednáškách mimo jiné reflektovalo témata: „Výchova dětí respektující jejich individuální genderovou identitu“; „Transgender filmy a ženská maskulinita“; „Queer komunita v Turecku“ nebo „Ženy v islámu“. Je patrné, že téma sexuality vs. sexuální praktiky je pouze jedno z témat uskupení GFF. Jejich přednáškovou a workshopovou činnost stmeluje idea, která významně narušuje perspektivu genderu, což na svém webu vysvětlují: „Gender (společenská konstrukce pohlaví) existuje pro heterosexuální ženy a muže (nic mezi tím). Jsme k němu vedeni a vychováváni všichni. Nejsme ženy a muži, jsme lidé. A proto kašleme na gender!“ GFF dále pokračují: „GenderFuck znamená pokus o rozpuštění genderů, rozvolnění hranic a experimentování s identitami.“

 

Zpět ale k samotné diskuzi. Autorky si hned zkraje vytyčily cíl, že nechtějí analyzovat techniky BDSM z psychologického hlediska. Místo toho jim šlo o nástin co nejširších souvislostí a otázek a dá se říci, že důležitou část tvořil osvětový zřetel. Neboť BDSM techniky považovány za tabuizovanou oblast sexuality.

 

Ovšem položme si otázku, kdo a co má moc určit, co je v oblasti sexuality normální a všeobecně přijatelné apod. Diskutérky a diskutéři shodně odpověděly, že podstatný vliv má mainstreamová filmová produkce. Jak přesně je ve filmech zpodobněn coitus? Nejpřijatelnější varianta je misionářská pozice (žena dole, muž nahoře), dále následují polohy, kdy je žena stále v submisivním postavení a to, ať už jde praktiku „zezadu“ nebo felace. Jakýkoliv nástin praktik z BDSM je vykreslen převážně jako něco nepřijatelného a zvráceného. A pakliže jsou filmem nějak uchopeny, pak velmi negativně a často je ten/ta, který/která se jim oddává opatřen/a zhýralým charakterem.

 

Větší prostor BDSM věnují pornografické filmy a videa; ovšem jak autorky upozornily, i zde platí pomyslné rozlišení na porno mainstreamové a porno řekněme „komunitní“, které je vytvářeno lidmi, kteří se o tyto techniky hodně zajímají a vyznávají v této oblasti konsensuální etický postoj. Tento etický postoj autorky z GGF blíže popsaly pojmy jako: respekt, komunikace, hranice, dominance, bezpečnost. Autorky zdůraznily, že např. u bondáže, kdy vyvrcholení zúčastněných doprovází svazování jednoho z nich, je velmi důležité dodržovat bezpečné postupy svazování, aby nedošlo ke škrcení a ublížení na zdraví. Stejně tak u dalších technik je bezpodmínečně nutné vytyčení hranic. Co je a není pro praktikující ještě únosné a chtěné. Pak nastupuje předem dohodnuté slovo, které funguje jako jakási stopka. Bylo opravdu zajímavé poslouchat a přemýšlet, kterak autorky diskuze z GFF přisuzují oblasti BDSM filozofický rozměr. Metaforicky o BDSM hovořily jako o divadle, kdy jde o předem domluvenou hru, předem domluvené a odsouhlasené role – tj. kdo bude submisivní a kdo dominantní aj. Aktéry – aktérky BDSM popisovaly také jako lidi, kteří jsou velmi komunikativní, neboť bez komunikace ve vztahu není podle nich možná otevřená komunikace v sexuální oblasti... Posluchač/ka si nutně musel/a položit otázku, zda tzv. běžný sex je stejně tak komunikativní jako BDSM. A zda tato komunikace neeliminuje spontaneitu praktikování BDSM. Podle autorek z GFF vytyčení rámce a hranic u BDSM „proběhne“ dávno před samotnou „akcí“. Co se týče genderových rolí a potažmo mocenských vlivů, pak autorky z GFF vyzdvihly, že podle nich se genderové role praktikujících z jejich každodenního života neprolínají do sexuální oblasti. Tyto dvě oblasti chápou jako oddělené z důvodu, že vedle konsensuálního aspektu u BDSM je důležitý taktéž ireversibilní proces, tzn. že nic neprobíhá pouze jednosměrně. Opět tedy myšlenka hry jako takové.

 

Např. autorka projektu „Jak studovat na umělkyni?“ Lenka Vráblíková společně s dalšími diskutujícími ale glosovala, zda je skutečně možné, aby se člověk bezezbytku dokázal oprostit od své genderové role, která je mu blízká, potažmo od svých charakterových vlastností. Zda skutečně člověk, který v běžném životě (např. v práci) vystupuje jako dominantní, je schopen v sexuální oblasti vystupovat jako submisivní atd.Vráblíková dále pokračovala, že podle jejího názoru se každodenní život nedá oddělit od sexuálních praktik a preferencí. Její myšlenka tak posunula diskuzi i k tématům, jak moc určuje naše sexuální chování a preferenci určitých praktik vizuální kultura a hlavně filmová produkce. Nazvala to s humorem tak, „že někdy lidé jakoby doma hekaly přímo v taktu, který znají z filmů“. Ačkoliv se nám to může zdát jako přitažené za vlasy, není od věci zamyslet se nad tím, že film může mít vliv na začínající pohlavní život teenagerů/ek. Diskutující sice poznamenali/ly, že preferenci praktik zúčastněným neurčuje pouze film, ale že přirozenost a inklinace se projevuje nezávisle a individuálně. Na druhou stranu ale zmiňovaly, jak moc je mainstreamovou filmovou produkcí zdůrazňováno, že muž je macho, když má v posteli současně dvě, tři ženy a často je muž vykreslován jako „lucky man“, když mu žena provádí felaci. Přičemž orální uspokojení ženy mužem zas tak časté není, což ovšem souvisí s tím, kdo je subjektem za kamerou a pro koho je film určen.

Filmová produkce taktéž těží z toho, že v naší vizuální kultuře byla po staletí žena líbivým krásným objektem, a proto jsou v mainstreamových filmech častější sekvence s coitem žen, leseb než gayů. Viz také větší tolerance k lesbickým partnerstvím než k partnerstvím gayů, které je doprovázeno análními praktikami.

 

Na závěr v krátkosti zmiňme aspekty násilí a bolesti, které si mnoho lidí ve spojitosti s BDSM vybaví. Autorky z GFF ale poznamenaly, že oblast BDSM je dobrovolnou hrou a že pakliže je doprovázena určitým násilím, pak jde o násilí chtěné a domluvené. A stejně tak pocity bolesti se vlastně proměňují ve slast. Domluvená míra bolesti je rovněž chtěná. 

 

Na diskuzi pak následoval praktický workshop, kde si mohli/ly zájemci/kyně vytvořit pomůcky pro praktiky BDSM. Z workshopu pak pocházejí připojené fotografie.