hudebnice, teoretička chaosu, nezávislá publicistka a politická aktivistka.

je autorkou mnoha studií, článků, přednášek, editorkou genderových publikací a spolupracovnicí genderových výzkumů (v letech 1991 – 1997 byla členkou Nadace Gender Studies v Praze, v druhé polovině 90. let se Sašou Lienau (proFem o.p.s.) iniciovala veřejné protestní happeningové akce za navrácení bývalého spolkového domu Ženského klubu českého ženským organizacím a účastnila se politického vyjednávání se zastupitely Prahy 1).

v letech 1993-2004 byla pravidelnou přispěvatelkou slovenského odborného feministického časopisu Aspekt

ve volebním roce 2002 se angažovala v nezávislém občanském projektu Hlídací fena podporujícím vstup žen do politiky

vystupovala v dokumentech režisérky Olgy Sommerové (Feminismus po česku, O čem sní muži), hudebního publicisty Petra Slabého (Artefakta) nebo dokumentaristy Martina Štolleho (Poutníci chaosem), účinkovala v celovečerním dokumentárním filmovém eseji Proroci a básníci režiséra Ivana Vojnára, složila filmovou hudba a hrála v experimentálním televizním snímku Putování malíře Guttmana režisérky Hany Munkové

Na základě rozhodnutí rady vlády České republiky pro lidská práva byla v letech 1999 - 2002 jmenována členekou jejího výboru pro odstranění všech forem diskriminace mužů a žen, na jaře roku 2001 jí byl udělen čestný titul Trans přítel 2000 za myšlenkový přínos k transgenderovému hnutí

knižně publikovala Chaokracie (Votobia Praha, 1997), Feministické rozhovory o „tajných službách“, (Nadace Gender Studies, 1996), Esej o politickém harémismu („zvláštní vydání…“ 1999), spoluautorsky se podílel ana knize S Ferlinghettim v Praze (Meander, 1999), Decivilizace (Pavel Mervart, 2007)

jako hudebnice po dvě desetiletí spolupracovala s pohybovým, nonverbálním a performativním divadlem ¨ vydala hudebně feministický projekt Psychochaos & Edita Adlerová - Ženský smutek, (g. parrot, 1999) a Carmina femina - oratorium ženské duše se zpěvačkou Helenou Zaoralovou (Popron 2006)

o roce 1989 byla redaktorkou (v roce 1992 šéfredaktorkou) časopisu Vokno, na jehož ilegálním vydání se spolupodílela v undergroundu od roku 1978

v 80. letech byla spoluorganizátorkou bytových seminářů Egona Bondyho, Milana Balabána a Milana Machovce i občasných konspiračních schůzek mluvčích Charty 77 ve svém bytě na Starém Městě

v 1977 obviněna z trestného činu výtržnictví a z důvodů „společenské nebezpečnosti“ odsouzena k několika letům ochranného soudního dohledu narodila se dvacet minut po své sestře, pod jejímž vlivem se v raném dětství jazykově identifikovala s ženským rodem